Děti se rodí z táty a z mámy. Mají v sobě celého tátu a celou mámu a s nimi vše, co k nim náleží. Darovali jim to, po čem jejich duše nejvíce toužila. Všechny děti za to své rodiče velmi milují. Dokonce i ty, které říkají, že tomu tak není. Nemohou jinak. Dostali od nich skutečně veliký dar - život.
Další příčinou, proč většina dětí nedá na své rodiče dopustit, je hluboká solidarita se svým rodem a rodovými normami způsobená základní potřebou každého živého tvora, kterou je potřeba přežít. Po tisíce let platilo, že pouze ten, kdo dodržuje a ctí rodové normy, má právo na příslušnost k rodu. Tomu, kdo pravidla porušil, hrozilo vyloučení. A vyloučení znamenalo téměř jistou smrt.
Vděčnost za život a strach ze smrti jsou tak hlavními příčinami naší hluboké dětské lásky, solidarity a potřeby starat se o štěstí svých rodičů. Umocňuje to dětská víra, že až budou šťastní naši rodiče, budeme se cítit šťastní i my. A tak děti dávají rodičům to, co potřebují sami, a doufají, že až to rodiče dostanou, dají to i jim. To je ovšem marnost. Žádné dítě nemůže dát svým rodičům to, co oni sami nedostali od svých rodičů. Zároveň jim to dává pocit velikosti a moci. Starají se přece o rodiče, tak to jsou větší než oni… A to je nepokora.
Každý z nás vděčí svým rodičům a jejich normám za život a přežití a každý z nás považuje tato pravidla za ta nejlepší. Vždyť nám a našim rodům umožnili přežít až do dnešního dne. Je to pochopitelné, není na tom nic špatného a děje se to z lásky. Z dětské lásky, která bývá sobecká (chce to mít po svém) a slepá (nepřijímá životní realitu). Ale často pouze do chvíle, než se setkáme s někým, jehož rodová pravidla a normy jsou odlišné od našich. Například s naším životním partnerem. Pokud se naše rodinné normy neshodují, ale oba partneři jsou přesto solidární s těmi svými, přichází pocit ohrožení a obvykle také střet norem. Konflikt, který můžeme nazvat „podle koho to bude". Taková situace má jediné řešení. Přijmout skutečnost, že odlišnosti přinášejí konflikty, a přehodnotit, zda naše hluboká solidarita s rodiči není spíše na škodu.
Zjišťujeme, že skutečnou motivací ke všemu, co v životě děláme, je hluboká nevědomá láska. Z lásky bojujeme za své normy. Z lásky přebíráme mnohé, co nám nepatří, a toužíme, aby naši předci netrpěli. Z lásky neseme břemena a osudy, které nejsou naše. Z lásky se staráme o štěstí svých rodičů... Dětská láska a s ní spojené dětské ambice tak vnáší do vztahů nerovnováhu. Ve svém důsledku brzdí růst, vedou ke ztrátě energie a často až k vyhoření. Dětská láska vidí pouze své vlastní nenaplněné potřeby. Je slepá a sobecká. Chce to mít po svém. Nerespektuje skutečnost takovou, jaká je.
Dospělá láska naproti tomu přijímá vše, co se stalo, tak, jak se to stalo. Nemá potřebu to měnit. Ví, že to nejde vrátit zpátky. Lze to pouze přijmout, říci tomu ano a učinit to možností k osobnímu růstu. Dospělá láska přijímá s úctou a pokorou život takový, jaký je. Nachází své pravé místo v celku a s ním také sílu a energii k tomu postarat se o to své, dát úctu a pochopení všem lidem okolo a být k nim laskavý.
V tom spočívá největší kouzlo rodinných konstelací. Mají moc učinit ze slepé dětské lásky lásku vědomou a dospělou. Lásku, která si je vědomá své sounáležitosti s ostatními lidmi a svých skutečných možností, kterých pak může dosáhnout. Lásku, která pozná, co je třeba udělat proto, aby děti mohly být dětmi, cítily se spokojeně a v bezpečí. Lásku, která miluje život a slouží růstu.
Jen ten, kdo je malý před svými rodiči, může být velkým před svými dětmi. Důsledky tohoto postoje se bezprostředně projeví ve všech úrovních rodinných vztahů. V respektu a autoritě, které se Vám dostane od druhých lidí. Ve vašem sebevědomí a sebedůvěře, v partnerském vztahu, ve zdraví a síle Vás i Vašich dětí.
Stručně řečeno, rodiče dávají život a starají se o děti. Děti jim to vrací tím, že až vyrostou, stanou se rodiči a pečují o své děti. Tak je zachována rovnováha dávání a braní, proud života směřující kupředu a řád, ve kterém se děti i rodiče mohou cítit spokojeně a v bezpečí.
Poznámka: Ve své praxi jsem zjistil, že vedle této dětské lásky a solidarity vůči rodičům se velmi často nacházejí také pocity odmítnutí. Hovoříme pak o tzv. duálním přesvědčení - miluji a zároveň nesnáším. Mnoho lidí tak považuje své rodiče za "chudáčky", o které je potřeba se starat a zároveň za "hlupáky", kteří by měli žít jinak. Oba tyto postoje, ať už jednotlivě nebo společně vedou k odstřižení se od kořenů a tím k odpojení se od hlavního zdroje životní síly.
Systemické konstelace - metoda
Systemické konstelace využívají tzv. fenomenologický přístup, který vychází ze skutečnosti, že všechny systémy přirozeně usilují o harmonizaci, rozvoj a přežití a využívají k tomu každou vhodnou příležitost. Konstelace jsou jednou takovou možností. Lze je využít za účelem hojení a harmonizace systémů rodin, vztahů, práce, peněz, zdraví a mnoha dalších oblastí a úrovní života.
Systemické konstelace jsou mnohaletou praxí ověřenou a bezpečnou sebepoznávací technikou, která nám umožňuje odhalovat a poznávat skryté a často nevědomé síly působící v systémech, jako je rodina, firma, škola, ale také lidské tělo a lidská duše. Řád systemických zákonitostí přitom působí ve všech uvedených systémech obdobně a je stejně neúprosný, jako např. známé fyzikální zákony. Stejně jako ony platí obecně, nelze ho obejít, uzavřít s ním kompromis ani překonat jej rozumem. Je možné ho pouze přijmout a poznávat prostřednictvím jeho působení.
Poznání tohoto řádu je moudrost a jeho přijetí je pokora.
S konstelacemi pracujeme tak, že s pomocí účastníků skupin stavíme tzv. konstelace – reálné modely systémů, ve kterých klienti žijí, a ze kterých pramení jejich potíže. Kouzelnou, velmi silně působící a empiricky těžko vysvětlitelnou skutečností je fakt, že zástupci členů systému v postavené konstelaci cítí primární pocity shodné s pocity skutečných členů systému, aniž je znají nebo je kdy vůbec viděli. Nevíme přesně, jak je to možné, ale víme, že se to děje a částečně také, proč.
Je to stejný případ, jaký platí v řadě oblastí lidského života. Například elektrický proud. Víme pouze, že vzniká, když hýbeme magnetem v okolí cívky. Jak je to možné, nevíme. Víme jen, že vzniká, a naučili jsme se ho využívat. Většina lidí ho považuje za něco zcela samozřejmého. Stačí zmáčknout vypínač a světlo svítí. Co by dříve bylo zázrakem a zcela nepochopitelným jevem, je dnes běžné. A přesto stále plné tajemství. Stejné je to i s konstelacemi. Pokud to chcete poznat, musíte to vyzkoušet.
Pohyby duše
V okamžiku, kdy se uvolníte z rodinných, rodových a historických zapletení, ocitnete se na místě, kam proudí životní energie. Vše, co na Vás dosud působilo, nad Vámi ztrácí Moc a vy se můžete stát poprvé v životě nezávislými a přesto napojenými na své zdroje.
Pak přichází chvíle podívat se na to, kdo jsem já. Jakého člověka ze mne udělalo to všechno, s čím jsem se od početí do dnešního dne setkal. Jak reaguji na svět, na lidi, na muže a ženy? Jaký vztah mám sám s k sobě. Kdo to ve mě miluje, kdo nenávidí, kdo pracuje, kdo pláče, kdo medituje. Říkáme tomu charakter a myslíme si, že je neměnný, ale není tomu tak. Vše se stále mění.
Ve chvíli, kdy odhalíte skryté tajemství své duše, můžete konečně začít realizovat své skutečné individuální poslání, se kterým jste přišli na svět. Posun, který duše v takovém okamžiku učiní, nazýváme pohybem duše. Je vzácný a nelze ho vynutit.Technikou, které postupný posun všech částí duše umožňuje jsou konstelace vnitřních osob.
Na semináři je možné postavit si životní, rodinnou, pracovní, finanční nebo zdravotní konstelaci. V případě pokročilých účastníků je možná rovněž konstelace vnitřních osob.
Štěstí a radost se šíří tak, že se každý postará o to své a stane se laskavým ke svým nejbližším.
Čeněk Rosecký, 2013
Literatura:
Franke-Gricksch, Marianne, Patříš k nám, Shambhala, 2004
Hellinger Bert, Skrytá symetrie lásky, Pragma 2000
Jacobsen Olaf, Rodinné konstelace v psychoterapeutické praxi, Fontána 2009
Nelles, Wilfried: Rodinné konstelace, Alternativa 2004
Pavelčák, Igor, Praktická příručka sebeobrany pro učitele, 2008
Stam, Jakob, Jan, Pole spojení, praxe organizačních konstelací, Equilibrum, 2010
